Cyklotrasa Za Krakonošem

Délka: 35,0 km | Obtížnost: 3/3 | Doporučený typ kola: crossové kolo
Cyklotrasa Krkonoše: Za Krakonošem

Máme-li přebytek energie a na kole dobré brzdy, vyjeďme si na schůzku s Krakonošem až na hřebeny Krkonoš. Při troše štěstí ho spatříme, stačí, aby vylezl pořádný mrak z Polské doliny a sluníčko nám zasvítilo do zad. Vlastní stín na křivolakém, pulzujícím mraku nebo Krakonoš na kole? Proč ne, inu, časy se mění.

Popis průběhu trasy

Výlet se odehrává v Krkonošském národním parku, a není tedy dovoleno sjíždět z vyznačených tras. Z Pece pod Sněžkou se pokusíme se superlehkými převody vyvzlínat po značené cyklotrase č. 20 (modrá turistická značka) k Pražské boudě. Odtud pojedeme po cyklotrase č. 1B (červená turistická značka) na rozcestí Pod Lesní boudou a dál tzv. "Plynovodem", kde na cyklotrasu navazuje zelená turistická značka, až na rozcestí nad velikou Tetřeví boudu. Z rozcestí odbočíme doleva kolem Tetřeví boudy po stejné cyklotrase, přes hřbítek, držíme se na asfaltu, sjedeme na křižovatku, na ní doprava a dál stále po silničce ("Horská silnice"), která bude zprvu převážně klesat až do údolí Kotelského potoka, pak naopak mírně stoupne, aby nakonec sklesala k Husímu potoku a přibližně po vrstevnici nás dovedla až na Hříběcí boudu. Od Hříběcí boudy na Renerovky jedeme cestou do kopce po cyklotrase č. 18, která vede zprvu malý kousek po zelené turistické značce, vstoupí do lesa a odbočí první asfaltovou odbočkou doleva do kopce. Pak uz jen nekonečné stoupání na hřeben na červenou turistickou značku do oblasti Renerovek. Kolem Renerovek pokračujeme po cyklotrase č. 1A (červená turistická značka) kolem Dvorské boudy, až na Výrovku. Po cyklotrase č. 1A (zelená turistická značka) se spustíme k Peci pod Sněžkou. Špatné brzdy nebo jejich selhání znamená katastrofu!

Cyklotrasa Krkonoše: Za Krakonošem

Zajímavosti a kulturní památky

Krkonošský národní park (KRNAP)

Požadavek zachovat do budoucnosti neporušenou jedinečnost krkonošské přírody s jejím bohatstvím rostlinných i živočišných druhů vedl v roce 1963 k vyhlášení Krkonošského národního parku, tehdy jediného na území ČR. V r. 1976 vyhlásila vláda ČSR ještě okolní území za ochranné pásmo KRNAPu. Koordinací všech zájmů uplatňovaných na území KRNAPu je pověřena Správa KRNAPu, sídlící ve Vrchlabí. Nejcennější oblasti jsou přísně chráněny jako státní přírodní rezervace. Krkonoše jsou nejvyšším pohořím ČR a jsou turisticky velmi navštěvované zejména v zimě a létě. Cestovní ruch i jiné aktivity člověka negativně ovlivňují dochovaný stav přírody. Proto také patří KRNAP mezi nejohroženější národní parky světa.

Liščí hora (1363 m n.m.)

Vrch, přes který prochází frekventovaná hřebenová cesta. Na vrcholu roste pouze kleč a nízké smrky.

Pec pod Snezkou

Již v 16. století se v Obřím dole těžily rudy (železo, arzén a měď), které se zde tavily. Od tavících pecí dostala malá hornická osada jméno. Městského statutu se dočkala až v r. 1987. Po zániku těžby se stává vyhledávaným turistickým místem. Příroda, klimatické podmínky a vynikající terény učinili Pec p. S. jedním z nejvýznamnějších horských středisek zimních sportů, centrem turistiky a východiskem na hřebeny Krkonoš.

Výrovka

Nová svérázná turistická chata, postavená v místě bývalých bud, které vyhořely, v nadmořské výšce 1357 m n.m., na křižovatce turistických cest. Název pochází z doby, kdy sloužila bouda celníkům (hlídat, dozírat = vejrat, výrat). Dnes objekt KČT, ubytování, restaurace, bufet, sauna, posilovna.



Líbí se vám stránka Cyklotrasa Za Krakonošem? Dejte jí hlas!