Střední Čechy

Bohaté a rozmanité jsou přírodní krásy Středních Čech. Území srdce Čech nabízí vše, co si jen můžete přát. Toky řek Berounky, Litavky a Sázavy, stejně jako Vltavy v jižní části Středních Čech nebo Jizery na severu se často vinou hlubokými údolími, vroubenými pásy hlubokých lesů.
Na mnoha místech tvoří úzké kaňony, jež vytváření neopakovatelnou přírodní scenérii. Reliéf krajiny dokreslují četné potoky a menší říčky. Rozlehlé nížiny Polabí, Středočeskou pahorkatinu s výběžky Českomoravské vrchoviny, Rakovnickou pahorkatinu či Křivoklátskou vrchovinu s podhůřím Džbánu, které k jihu přecházejí v hřebeny pohoří Brd. Kokořínsko a sever Mladoboleslavska se pak pyšní typickými bizarními pískovcovými útvary.

Oblast Křivoklátska s hodnotnými komplexy smíšených lesů je nejen chráněnou krajinnou oblastí, ale i biosférickou rezervací UNESCO. Nedaleko od ní se nachází další chráněná oblast Český kras, kde můžete navštívit největší krasový útvar v Čechách s rozsáhlým systémem Koněpruských jeskyní.

Kutná Hora

Historie Kutné Hory je nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Zdejší důlní revír oplývající nevšedním bohatstvím se postupně stal jedním z největších zdrojů stříbra středověké Evropy. Již koncem 13. století poskytovala Kutná Hora zhruba jednu třetinu evropské produkce tohoto kovu. Posléze se Kutná Hora stává střediskem ražby tzv. pražských grošů, které patřily k nejsilnějším evropským měnám. Díky svému bohatství představovala Kutná Hora druhé nejvýznamnější město českého království. Hlavnímu městu Praze konkurovala nejen na poli hospodářském a politickém, ale i kulturním.

Chrám sv. Barbory - unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, jehož stavba byla zahájena před koncem 14. stol. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.

Vlašský dvůr - Kulturní památka, která tvoří uzavřený komplex staveb z přelomu 13. a 14. století. Od počátku 15. století byl i dočasným sídlem českých králů, král Václav IV. zde velmi často pobýval, a proto si nechal v roce 1400 vybudovat dvě patra a kapli a přímo v mincovně si zřídil královský palác.

Hrad Karlštejn

Vrcholně gotický hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži.

Zámek Konopiště

Hrad Konopiště, předchůdce dnešního zámku, vznikl zřejmě na konci 13. století, kdy byl opěrným bodem předáka jedné ze šlechtických stran, pražského biskupa Tobiáše z Bechyně (z rodu pánů z Benešova). Od r. 1327 patřil Šternberkům, byl jimi zde krátce vězněn král Václav IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště, zejména z důvodu zadlužení, poměrně často majitele. K neutěšenému stavu panství přispělo i vydrancování Švédy za třicetileté války. Začátkem 18. století získali hrad Vrtbové, kteří zde provedli rozsáhlé změny, kterými se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F. M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este.

Mladá Boleslav

Historie Mladé Boleslavi je delší než tisíc let. Ovšem o samotných počátcích původního slovanského hradiště, z něhož v průběhu tisíciletí vzešlo dnešní město s desítkami tisíc obyvatel, víme jen velice málo. Je možné pouze konstatovat, že oblast podél toku Jizery - dnešní Mladoboleslavsko - se stalo součástí Přemyslovských Čech asi ve 2. polovině 10. století. Tehdy také vzniklo na skále nad soutokem Klenice s Jizerou hradiště, jež se stalo centrem celého Pojizeří. Hradiště dostalo s velkou pravděpodobností jméno některého knížete Boleslava z přemyslovského rodu. Všechny stavby byly dřevěné, pouze v prostoru dnešního hradu je archeologicky doložena kamenná stavba.

Těžiště ekonomického vývoje ve druhé polovině 19.století se z manufaktur přesunulo do tovární výroby. Podnikatel Ignác Klinger přeměnil po r.1881 textilku v moderní podnik. V r.1895 založili Václav Klement a Václav Laurin tovární výrobu velocipédů, z níž vzešel v r.1898 první motocykl "Slávia" a v r.1905 i první automobil. Nová továrna se brzy stala rozhodujícím ekonomickým fenoménem ve městě. Vznikaly i další firmy - 1867 lihovar, později akumulátorka atd. Ekonomický rozvoj podpořila i vznikající železniční síť. Vzestup se projevil také stavbou veřejných budov od 60. let-Městský úřad, a gymnázium, řemeslnicko-pokračovací škola, rolnická škola, kasárna, okresní nemocnice. V roce 1991 převzal bývalý státní podnik Škoda koncern Volkswagen a zcela změnil vzhled továrního komplexu i charakter a temto výroby automobilů.

Příbram

Příbram patří ke známým historickým královským horním městům. Rozkládá se na úpatí Brd 60 km jihozápadně od Prahy. Nejstarší písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216, kdy ji koupil pražský biskup Ondřej.

Zdejší mariánská kaple Svatá Hora proslula v širokém okolí jako nejslavnější poutní místo v Čechách, hojně navštěvované zástupy lidu, ale i šlechtou a panovníky. Poutnický ruch se stal hlavním zdrojem obživy zdejších měšťanů.

Příbram, světově proslula jako místo nejvýnosnější těžby stříbra v celé habsburské monarchii, stala se sídlem centrálních báňských institucí a v půli 19. století rovněž i báňské akademie. Polovina dvacátého století znamenala v dějinách Příbramě nový zvrat. Počínající uranový věk ve stínu studené války zahájil novou epochu zdejšího dolování - rychlý rozvoj těžby uranu a tím i opětný růst významu města.

Fotografie Střední Čechy