Tipy / Jihočeský kraj / Prachatice / Turistika / Tůry / Zlatá stezka - cesta za zlatem a solí

Zlatá stezka - cesta za zlatem a solí

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se do Prachatic. Původní trasu dnes velmi věrně kopíruje žlutě značená turistická trasa osazena informačními tabulemi, která začíná v blízkosti historického jádra Prachatic - u bývalé Horní brány ve Štěpánčině parku.

33 km dlouhá solná stezka vede přes Volary do Českých Žlebů (Böhmisch Röhren), které byly prastarým místem prvního odpočinku soumarů na české straně Šumavy. Dále pak pokračuje do Německa. Trasa je vhodná především pro pěší a cestou vás bude provázet žluto-černé značení se siluetou soumara, který vede nákladního koně. Zkřížené klíče na značce jsou symbolem vyšehradské kapituly, které město Prachatice daroval v druhé polovině 12. století český panovník Vratislav I. Cestou objevíte například Soumarský Most, místo, kde se kdysi karavany se soumary brodily přes řeku.

Zlatá stezka byla středověká obchodní cesta na pomezí Německa a českých zemí. Byla frekventovanou součástí středověkého dopravního systému ve střední Evropě, který byl znám již v 11. století (historicky prvně doložena z roku 1010). Stala se nejvýznamnější spojnicí mezi českou a německou zemí. Spojovala Čechy s Podunajím a zeměmi na jih od něho. Název „Zlatá" nese od 16. století, jako výraz mimořádné výnosnosti obchodu, a to hlavně se solí. Kromě soli se po této stezce do Čech přiváželo víno a plátno, vyvážely se ryby, slad, máslo a med.

V Prachaticích se každoročně poslední víkend v červnu konají Slavnosti solné Zlaté stezky. V roce 2010 proběhne již XX. ročník slavností, ke kterému zároveň připadá milénium 1000 let solné Zlaté stezky.

Historie stezky
České země měli nedostatek soli, která byla ve středověku jediným konzervačním prostředkem pro potraviny. Sůl se nejprve přepravovala ze solných ložisek ve východoalpské oblasti, zejména z Reichenhallu, Halleinu a Halstattu, po řekách do Pasova. Odkud se dále přepravovala soumarskými karavanami těžko přístupnou šumavskou krajinou po obchodní stezce do Čech, kam putovalo i jiné zboží, vozily se drahé látky, jižní plody, víno, koření, také nové myšlenky a noví obyvatelé, kteří dali základ dalším generacím. Zpět do Bavorska se vozil chmel, vlna, kůže, pivo, máslo a také prachatická pálenka. Po celodenních pochodech, které byly dlouhé 25 až 30 km nocovali soumaři v příhodných místech, ze kterých později vznikaly soumarské osady. První osady vznikly v bavorském Waldkirchenu, Grainetu, Bischofsreutu další na české straně ve Volarech. Cílem soumarského tažení se pak staly Prachatice, které si dodnes zachovaly renesanční měšťanské domy zdobené bohatými sgrafity. Město samotné zbohatlo právě na obchodu se solí.